V matrice Horšovský Týn 09 se nachází záznam o narození významného horšovskotýnského rodáka a hvězdáře světového významu Jana Littrowa.
Narodil se 13. března 1781 v Horšovském Týně na Malém předměstí ve Svatojánské ulici. Rod Littrowů pochází z pobaltského Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko – pozn. překl.), odkud připutoval už v 17. století po velkém ničivém požáru, který postihl tamní jejich majetky, k příbuzným do Horšovského Týna. Jeho otec Antonín Littrow byl měšťanem a barvířem.
Základní vzdělání získal na místní německé škole. V 18 letech odešel do Prahy, kde nejprve studoval právo a teologii. Zároveň navštěvoval všechny čtyři fakulty a poznával různé vědy, ze kterých si zvolil matematiku a astronomii k speciálnímu studiu. Vydělával si jako vychovatel ve šlechtické rodině.Od roku 1807 vyučoval hvězdářství na univerzitě v Krakově. V roce 1810 založil hvězdárnu v Kazani a stal se jejím ředitelem. Tam byl také na univerzitě učitelem pozdějšího slavného matematika Nikolaje Ivanoviče Lobačevského. Roku 1816 byl jmenován spoluředitelem hvězdárny v Budíně.
Portrét Jana Littrowa
Vrcholné období jeho vědecké dráhy začalo v roce 1819 ve Vídni, kde se stal profesorem na univerzitě a zároveň ředitelem hvězdárny. Vynalezl dialytický dalekohled, který podle jeho návrhu zhotovil optik Šimon Plössl. Vydával odborné i popularizační práce z oboru astronomie. Jeho nejúspěšnější kniha „Die Wunder des Himmels“ /Zázraky nebe/ vyšla ve Stuttgartu v roce 1834. Za své mezinárodně významné životní dílo byl v roce 1837 povýšen do šlechtického stavu.
Josef Jan Littrow zemřel ve Vídni 30. listopadu 1840. Zde mu byl 26. června 1892 odhalen pomník mezi arkádami univerzity.
Bysta na nádvoří vídeňské university
V Horšovském Týně byla jeho jménem nazvána ulice, ve které se narodil. Na jeho rodném domě v Littrovowě ulici čp. 22 byla při oslavě 100. výročí jeho narození umístěna plechová pamětní deska. Při obnově tohoto domu v roce 1903 jeho majitel pan Antonín Čech tuto desku nahradil novou z bílého mramoru se zlatými písmeny.
Vědecké práce Josefa Jana Littrowa a jeho žáka Nikolaje Ivanoviče Lobačevského se staly v roce 1963 předmětem konference historiků v Moskvě. Na počest životního díla Josefa Jana Littrowa, hvězdáře světového významu, byl jeden kráter na Měsíci pojmenován „Taunus Littrow“.